Úřad pro ochranu osobních údajů byl zřízen 1. června 2000 jako nezávislý správní orgán pro danou problematiku. Postupně se ujal dozoru nad dodržováním povinností stanovených právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů. Posléze přibyly i další kompetence, například podle zákona o svobodném přístupu k informacím. U tohoto vývoje byla od počátku i Miroslava Matoušová. Patříte k nejdéle sloužícím zaměstnancům Úřadu pro ochranu osobních údajů. Jak se v průběhu let měnily názory této instituce na problematiku ochrany osobních údajů a na postavení jako dozorového a konzultačního orgánu? Ano, je to tak, i když jsem pouze ve druhém sledu nejdéle sloužících zaměstnanců. Několik kolegů tu totiž působí skutečně od samého počátku. Obecně se názory Úřadu formovaly ani ne tak podle systematiky předpisů, které ochranu osobních údajů v České republice v kterémkoli okamžiku upravovaly . . .

Ochrana osobních údajů není novým právním odvětvím. V našem právním řádu se nachází už dlouho, byť zasloužené pozornosti se jí dostalo až v souvislosti s Obecným nařízením (GDPR). O vývoji pohledu na ochranu osobních údajů a jejím vnímání veřejností jsme si povídali s dlouholetým bývalým inspektorem Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a současným pověřencem Milošem Šnytrem. Věnujete se ochraně osobních údajů mnoho let. Od dob, kdy lidé byli překvapeni tím, že něco takového vůbec existuje, až po současnost, kdy díky medializaci Obecného nařízení (GDPR) mají všichni alespoň povědomí o tom, co jsou osobní údaje. Je možné říct, jak se změnilo chování jednotlivých aktérů – ÚOOÚ, správců i subjektů osobních údajů? S ochranou osobních údajů jsem se podrobně seznámil v roce 1996, když jsem jako náměstek předsedy Úřadu pro státní informační syst . . .

Při poskytování zdravotní péče je nutné zpracovat obrovské množství osobních údajů, včetně údajů zvláštní kategorie. V souvislosti s tím vzniká řada otázek, které si kladou především pacienti. O těch nejtíživějších jsme si povídali s pověřenkyní Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) v Brně Ivetou Relichovou, vítězkou soutěže Pověřenec roku 2020. V MOÚ zpracováváte osobní údaje ve velkém rozsahu, a to včetně údajů genetických a biometrických. Jak těžké je uhlídat dodržování všech pravidel a především zabezpečení dat? Z nemocnic často slýcháme, že zejména při střídání sester, které potřebují urychleně nahlížet do dokumentace pacientů, není možné dodržet všechny náležitosti. Každá zdravotnická dokumentace obsahuje velké množství osobních údajů od identifikačních až po ty „nejcitlivější“. Máme proto striktně vymezeno, kdo, jak a kde může za účelem poskytování zdravotních služeb do dokumentace . . .

Brněnská firma Cogniware vyvíjí novou technologii, která využívá generativní neuronové sítě a umožní „dopočítat“ obličej i z nekvalitních fotografií. Dokonce i z takových, kde je zachycena osoba v respirátoru nebo v roušce. Technologie má být k dispozici pouze policii a armádě. O jejích specifikách i dopadech při ochraně osobních údajů jsme si povídali s obchodním ředitelem společnosti Walterem Pavlišem. Vysvětlete nám, prosím, co všechno tento nástroj umí? Hlavní úkol tohoto software je ten, že má být schopen z nekvalitní fotografie, na níž je obličej osoby, vytvořit takový obrázek, který umožní identifikaci osoby. Celou operaci si můžeme představit obdobně jako tvorbu portrétu hledané osoby za pomocí kresby. Máte hrubý popis obličeje a člověk, který je vytrénován na vytvoření identikitu, skládá z jednotlivých částí obličeje přibližnou podobu. V tomto případě se jeden systém snaží vložit do obr . . .

Lenka Matějová působí od počátku účinnosti Obecného nařízení (GDPR) jako pověřenec pro ochranu osobních údajů v řadě menších obcí a ve školách. Přestože se nemůže opřít o rozsáhlý aparát, musí spravovat objemnou agendu a často jednat velmi rychle. Jaká jsou specifika této profese, na jaké problémy naráží, ale také to, co ji na práci těší, prozradila v rozhovoru. Co vás k této problematice přivedlo? Bylo to právě Obecné nařízení, nebo jste měla v oblasti ochrany osobních údajů zkušenosti již z dřívějška? Souviselo to spíš s mým zaměřením na vysoké škole. Jsem sice původně národohospodář, ale pak jsem se jako doktorandka na Ekonomicko-správní fakultě MU začala orientovat na menší obce a efektivní poskytování služeb občanům, včetně oblasti školství. Mezitím jsem začala spolupracovat se Sdružením místních samospráv České republiky. Když přišla nabídka od SMS-služby . . .

O změně v používání rodného čísla se v různých obměnách mluví už dlouhá léta. Objevovaly se různé návrhy, které nakonec vyústily v zákon o změně zákona o základních registrech, jehož účinnost se však neustále posouvala. Nyní se zdá, že se doba, kdy dlouho používané rodné číslo bude nahrazeno jinými identifikátory, přece jen blíží. Jaký je aktuální stav ohledně rodného čísla? Je zrušeno a případně již nahrazeno něčím novým? O potřebě zrušení rodného čísla, jakožto jedinečného, stálého a významového identifikátoru, se hovoří už více než 15 let. Samo ministerstvo vnitra (MV) ve svém návrhu věcného řešení minimalizace využívání rodného čísla při ověřování totožnosti fyzických osob z roku 2019 říká, že rodné číslo v současné době plní nezastupitelnou roli, neboť je jedinečným identifikátorem fyzické osoby, čímž splňuje podm . . .